PRESS

^{Beseda u Bigbítu: festival pořádaný z čiré radosti bude na Slovácku už podevatenácté}

Přátelská atmosféra, prožitek, důraz na kvalitní muziku a zároveň festival, kde žánr jako takový už dávno ztratil význam. Taková je Beseda u Bigbítu ve slováckém Tasově u Veselí nad Moravou, která se ve dnech 5.–6. srpna 2011 bude konat už podevatenácté. Dramaturgicky naváže na multižánrový koncept předchozích ročníků, vedle několika desítek kapel z různých zemí vsadí opět na interaktivní doprovodný program Apollónova návštěva, pokračovat bude v unikátní soutěži písničkářů a nově dá prostřednictvím soutěže Beseda hledá talent prostor na pódiu také mladým začínajícím kapelám z regionu.

Festival je organizován z čiré radosti, osvětových důvodů a bez komerčních ambicí. Dramaturgie Besedy u Bigbítu nestaví na známých jménech či jediné hvězdě, ale namísto toho každoročně umožňuje divákům objevit množství kvalitních interpretů v širokém žánrovém záběru. Letos festival uvítá dvě britské skupiny – jednoho z nejlepších evropských hráčů na harmoniku v bluesovém uskupení Paul Lamb & the King Snakes a dubstepové duo Jazzsteppa. Z domácích interpretů vystoupí například Lenka Dusilová a kapela, žánrovým Andělem oceněné alternativní duo Dva či živelný projekt Romana Holého a Matěje Rupperta Neruda.

Tradičně nebudou chybět interpreti z Visegrádského regionu, od našich severních sousedů dorazí neotřelá žánrová smršť D4D či divoké skáčko Etna Kontrabande, Maďarsko zastoupí trip-hopoví Realistic Crew nebo progrockoví Special Providence, ze Slovenska nebudou chybět Longital a The Uniques. Z dalších účinkujících v Tasově vystoupí také retro punkoví Dead Pope´s Company, novozélandské rockové duo Gerda Blank, nový pop-jazzový projekt Jindry Holubce s názvem Swarm Unit, temperamentní Zdeněk Bína nebo Čokovoko, dělnice humoru černého jako anýzové vejce.

K charakterizaci atmosféry Besedy u Bigbítu poslouží parafráze slov předsedy sdružení Žebřiňák a kurátora hudebního programu festivalu Zdeňka Neusara: „Beseda je syrovou a krásnou výpovědí o stavu současné hudební scény, kde společným jmenovatelem všech účinkujících zůstává prožitek. Zároveň je návratem k vlastnímu já a cestou k bezčasí opravdové reality…“